|
|
Rusko-běloruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999-2008)
Osipova, Kristina ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Rusko-b loruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999- 2008) Diplomová práce se obsahov zam uje hlavn na t i problematické body politické a ekonomické spolupráce, které pokládám ve sledovaném období (1999-2008) za nejd ležit jší. Jedná se o zavedení jednotné m ny (ruského rublu) v celém prostoru Svazového státu, stanovení ceny za energetické suroviny a proces vyjednávaní projektu Konstitu ního aktu. Vybraným problém m je v pr hu práce v nována samostatná kapitola. Nedílnou sou ástí práce bude i ur ení faktor , které p sobí ruskou zahrani ní politiku v i B lorusku a b loruskou v i Rusku a také proces vypracování a podpisu smlouvy z roku 1999. Mým zám rem bude, mimo jiné, poukázat na to, jak se zm nila integrace státu po nástupu Vladimira Putina do ela ruského státu, jelikož se v ele obou státu ocitly dv velmi silné a charismatické osobnosti, jejichž vztahy se nevyzna ovaly p ílišným p átelstvím. vodem výb ru tohoto tématu je pro m to, že od doby podepsání smlouvy o založení Svazového státu Ruska a B loruska již nyní ub hlo více než deset let, projekt vytvo ení tohoto integra ního uskupení však dokon en nebyl, p estože se to podle smlouvy m lo stát v pr hu p ti let. Nezdá se ani, že je "projekt" v bec uskute nitelný, což je vid t z celé ady problém , se kterými se oba státy po...
|
|
| |
|
|
Postavení Ruské federace v postsovětském prostoru na základě typologie Anglické školy
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením Ruské federace v rámci postsovětského prostoru. K určení situace je používána typologie Adama Watsona, což je jeden ze zástupců Anglické školy. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětské svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideje eurasianismu, resp. nového eurasianusmu, který se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadil. Další součást práce je detailní rozbor vývoje vztahů Ruské federace s jednotlivými postsovětskými státy. Sledována je míra vlivu, kterou má Ruská federace na jednotlivé státy v postsovětské oblasti. Pozornost je věnována nejen míře závislosti jednotlivých států na Ruské federaci, ale také míře vlivu, kterou má Rusko v rámci nově vzniklých integračních uskupeních v oblasti postsovětského prostoru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Sviták, Matěj (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Bezpečnostní integrační procesy v postsovětském prostoru
Švec, Jan ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce se zabývá tématem bezpečnostních integračních procesů v postsovětském prostoru se zaměřením na Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Cílem práce je určit charakter OSKB z hlediska teorií konceptu kolektivní bezpečnosti. V první kapitole jsou zkoumány různé přístupy ke konceptu kolektivní bezpečnosti. Výsledkem první kapitoly je určení kritérií, na jejichž základě je možné identifikovat organizaci kolektivní bezpečnosti. Druhá kapitola se věnuje charakteristice postsovětského prostoru a integračních procesů v postsovětském prostoru. Ve třetí kapitole je provedena analýza Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Na závěr práce jsou přivedeny argumenty, proč OSKB není organizací kolektivní bezpečnosti a spíše by měla být považována za organizaci kolektivní obrany.
|
|
|
Změny geopolitického pohledu Ruské federace na postsovětský prostor a vliv alternativních hráčů
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnami ruského přístupu k postsovětskému prostoru. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětského svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideji eurasianismu, resp. nového eurasianismu a také Západnictví, jelikož právě tyto dva proudy se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadily. Další součást práce je rozbor vývoje vztahů Ruské federace ke státům tzv. blízkého zahraničí s přihlédnutím na vliv alternativních hráčů v oblasti, přičemž největší pozornost je věnována situaci na Kavkaze a ve Střední Asii. Tyto dvě oblasti byly vybrány z toho důvodu, že právě tam je nejvíce patrný vliv alternativních hráčů na ruskou politiku vůči této oblasti.
|
|
|
Postavení Ruské federace v postsovětském prostoru na základě typologie Anglické školy
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením Ruské federace v rámci postsovětského prostoru. K určení situace je používána typologie Adama Watsona, což je jeden ze zástupců Anglické školy. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětské svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideje eurasianismu, resp. nového eurasianusmu, který se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadil. Další součást práce je detailní rozbor vývoje vztahů Ruské federace s jednotlivými postsovětskými státy. Sledována je míra vlivu, kterou má Ruská federace na jednotlivé státy v postsovětské oblasti. Pozornost je věnována nejen míře závislosti jednotlivých států na Ruské federaci, ale také míře vlivu, kterou má Rusko v rámci nově vzniklých integračních uskupeních v oblasti postsovětského prostoru.
|
host ::
RSS.